Zdá se ti

Zdá se ti, že tvoje cesta končí
že naděje se napořád už loučí
upřeně zíráš všude kolem sebe
z toho co zítra bude za nehty tě zebe

a síla pomalu tě opouští
jak trosečníka na poušti

co pořád doufal, že oáza je blízko
a místo stínu je tu jenom větru vřískot
a písek v očích už slzy nevymývaj
horizont s nebem neskutečně splývá

když všechno co si znal tě opouští
jsi trosečníkem na poušti ... pak


Doufám
že v téhle vteřině
to dítě nevinné
v tobě vstává

A Zvedá
svý oči nahoru
boří tu závoru
a mává

Na svýho tátu, co náruč rozevírá
a nechybí mu moudrost ani síla
co vždycky má čas a nikdy neusíná
a šťastný je když ruce k němu spínáš

ztracené dítě přichází
a mluví k němu bez frází

To je ta radost, co ve zkouškách se skrývá
tichá a prostá a napořád je živá
To je ta víra, co nemusí si sáhnout
do rány do toho, kdo sáhl si až na dno

ta láska bez podmínek
on ... tvůj tatínek

Doufáš
a můžeš jít zas dál
snad svět ti všechno vzal
ale ty doufáš

Věříš
že hýbat horou lze
a není ti už zle
Věříš

Nezapomínej a pořád už se vracej
Nezapomínej a pořád už se vracej
Nezapomínej a pořád už se vracej .....