Má malá bohyně

Stvořil bohyni,
stvořil krásu,
s krásnou liníí
zlatavých vlasů,
hebkými dlaněmi,
co s útěchou hladí,
s oči modrými,
co laskavě hledí.
Scházela z oblaků
ke všem lidem,
nositelka zázraků,
plašila svízel,
lidem se dařilo,
rostlo jmění,
až jednoho dne zjistili,
že bohyně není.
Splnila úkol,
rozdala radost i lásku,
nyní však
nasazuje posmrtnou masku.
Zemřela bohyně,
celý svět pláče,
a bůh na svém trůně,
tiše ptá se:
"Vcházím do síně,
nejsi tam,
má malá bohyně,
kde tě mám?"