Proměnlivá cesta

Neviná ještě,nezkažená v této době,
hledáš smysl života v krásné podobě,
věříš na lásku,pravdu a Boží krásu
nevnímáš zkažený svět,plný špíny a prachu.

Jsi růže bez trnu a vyzařuješ teplou zář
úsměv máš krásný,po zádech mi prošel mráz.

Křehká jak pampeliščino chmýří,
čeká tě náraz větru který tě rozvíří.
K lidem otevřena jak obloha
život zasvětilas pro Boha,
nabízíš lidem hřejivou lásku,
nehraješ si na primadonu,krásku.

Máš ještě nasazené růžové brýle
škoda že přijde ta těžká chvíle,
kdy někdo tě uvede do reálného pohledu,
zjistíš že kolem jsou lidé z ledu.

Očkem na ně koukáš,
chytáš pohledy a doufáš,
že záblesk tvých pronikavých očí,
na jejich lhostejnost zaútočí.

Jen je otázka času,kdy dopadneš na tvrdou zem,
zjistíš že kolem panuje nezájem.
Změnit tenhle hříšný svět,
nebude na to stačit životní let.

Neovlivní to ani má slova strohá,
všechno může měnit víra v Boha.
Nezáleží v jakém jsi průšvihu,době.
On vždy stojí při tobě.