Apokalypsa

Mé nohy
nevrhají můj stín,
promlouvám v bohy,
hledím do sutin,
chci se nadechnout,
jenže to nejde,
nemůžu se z místa hnout,
ale co na tom sejde,
když svět se mi hroutí
před očima,
duše se rmoutí,
čí je to vina?
To už není můj stín,
na hlavě má rohy,
hledím do sutin,
promlouvám v bohy,
skrz prsty mi uniká,
do pekelných vod,
kam mi to jen utíká,
můj cenný život?
Kdo se to do mě cpe?
Čí mysl odhání tu moji?
Cítím že bude zle,
to nejsem já, kdo tu stojí.
Na noze tíží mě kopyto,
z hýždí ocas vyrůstá mi,
cítím jen čiré zlo,
opouštím matičku zemi,
mé tělo přebírá
pekelný pán zla,
na zemi začíná
apokalypsa.