Poklad

Čistou vodu nabrat ze studánky,
nechat zpívat celý les.
V dlaních vidět zářit Slunce v kapce vody,
průzračné tak, že se tají dech.

Jít pěšinou plnou květů sedmikrásek,
prostých ve své vznešenosti.
Zbavit se pout dávných lásek
a všeho, co dál nelze nésti.

Za sebou mít čistý stůl
a ná účtě vše vyrovnáno.
Prožít plně lehkost bytí s vědomím,
že vše je dáno.

Za všechno pak poděkovat,
Světlu podat volné ruce,
vstříc mu spěchat s jistotou
a naleznout v něm poklad srdce.