EPitaf
EPitaf
co nenáviděli svoji zem
světem krásným poblouzněn
bohem dobrým probuzen
v životě měl mnoho změn
snová noc změnila se v den
mimo děj stal opodál
modlil se a nevzdával
svoje děti miloval
úpadků svých litoval
se životem kostky hrál
a nakonec nám sbohem dal
ctnosti jeho nehledejte
žádné nemá, nezoufejte
zplna nahlas se jen smějte
a jeho blízkým lásku dejte
přejte mi abych do nebe šťastně přilít
protože zde leží pochován Kallay Filip
Komentáře (2)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Jo a ten můj komentář platí souhrnně o básničkách, které tu máš, nejen o té, ke které ho píšu.
A Tipy máš za odvahu a snahu.
05.04.2011 08:27:00 | René Vulkán
hele, to nechtěj - napsat si takový text na náhrobní kámen a to hned z několika důvodů:
- Je to moc dlouhý (pomník by musel být velikej a stálo by to moc peněz)
- celý text je sešroubované vyprávění a to, že je napsán do sloupečku a někde se rýmuje, ještě z něj nedělá poezii
- celé to vyznívá strojeně smutně
Hele, máš na to, psát kvalitně. Prostě piš a piš a znovu si to čti, upravuj, přepisuj, dolaďuj,neboj se vyškrtávat, zestručňovat.
Jo a taky jsou i jiná témata než smutnění a pokud platí tvoje anotace, že máš dvacet let, nech tyto lítostivé básničky patnáctiletým děckám.
Seber se od těch sebevražd a lítostinek a koukni se na holky (jestli jsi kluk) koukni se na jaro, na vztahy, na politiku, na fóry, na duchovní věci, na hodnoty, ...
A ať ti to píše, ať máš inspiraci a nápady. To ti přeju!
PS a hlavně si nic z mého komentu nedělej. Nechci tě rozhodně nějak zahanbovat, ale povzbudit!!!
05.04.2011 08:24:00 | René Vulkán