Samádhí
Samádhí
Rozlehlá jsi
v těch vzácných okamžicích
zpomaleného uvnitřnění
kdy srdce všech
zlatými paprsky se rozsvítí
spojují se v jeden
víš že není nebytí
a všechny vlny
oceánů
i ty velké řvoucí
po nebi lačnící
jsou stejně slané
jako Ty co hladí po mých kotnících
a za klidného dne
vše v jednotu se spojí
hladina uléhá
by měsíčním zrcadlem
se stala
hvězdy se nad tou krásou uzarděly
a Tvá duše..rozlehlá
se rozplyne
s láskou
ve svém nepříteli
v těch vzácných okamžicích
zpomaleného uvnitřnění
kdy srdce všech
zlatými paprsky se rozsvítí
spojují se v jeden
víš že není nebytí
a všechny vlny
oceánů
i ty velké řvoucí
po nebi lačnící
jsou stejně slané
jako Ty co hladí po mých kotnících
a za klidného dne
vše v jednotu se spojí
hladina uléhá
by měsíčním zrcadlem
se stala
hvězdy se nad tou krásou uzarděly
a Tvá duše..rozlehlá
se rozplyne
s láskou
ve svém nepříteli
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
V každém tom vzácném okamžiku
zpomaleného uvnitřnění
se srdce rozsvítí do třpytu zlatavého
dvě bytosti se v jedno spojí s nepopsatelnou něhou
a bytí rázem v nebytí se v okouzlení změní
pak vlny moří, oceánů hladí kýl dvoustěžníku
v rozlehlé ploše brázdění
v odraze modře lačnící
ve řvoucím nadhlavníku
kdy slanost na mých kotnících
je odkaz všeho, co je v nás
je odkaz zpovědníků
a když den klidu nastolí
s hladinou v uléhání
když hvězdy krásou ožijí pak ve svém uzardění
a měsíční září osvítí blažené okolí
duše se cítí rozlehlá a svoji silou chrání
vše, co se kol ní rozplývá
s láskou a milováním
ve smrti jako zaživa…
21.01.2011 10:42:00 | šuměnka