Hora
Hora
V zoufání modlím se
nebetyčnou horu
zbytečných slov.
Hledám pokoj,
který snad přináší
pravidelné pohyby
Venuše a Marsu.
Skládám slova,
vzdávám hold
nekonečnému vesmíru
a všem, jenž v něm přebývají,
hlavně Duchu Nesmírnosti.
nebetyčnou horu
zbytečných slov.
Hledám pokoj,
který snad přináší
pravidelné pohyby
Venuše a Marsu.
Skládám slova,
vzdávám hold
nekonečnému vesmíru
a všem, jenž v něm přebývají,
hlavně Duchu Nesmírnosti.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
je hluboký a úžasný, jak právě ze tvé bolesti a smutku vznikají krásný věci... ta básnička je smutná, to jo, ale zároveň je v ní něco VELKÝHO
27.03.2011 20:50:00 | JA.RO.
Pro mě opravdu hluboce smutné... neb když člověk v zoufalství už sahá do výšin... není to jen tak... nesmutni... všecko se to zasejkc spraví. Vím, chápu... někdy se nám stýská, bo je smutno a nevíme proč, ale v daný moment to tak cítíme...
26.03.2011 08:53:00 | NikitaNikaT.