Cesta...
Cesta...
ve vlaku do nikam
V tunelu pod jezem
do nitra pronikám
Do nitra do výšin
Do pádů pod vodu
Do spásy bez víry
Do spárů podvodu
Do krásy bez snění...
Třese mnou předtucha
V otroka přemění
mě víra bez Duchá!
Kdo ten vlak zastaví?
Kdo strhne oponu?
Snad Ten, kdo dobře ví,
že bez něj utonu!
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Není co vytknout.
Jednoduchý tah na bránu, nejsou tam zbytečná slova, spád, dynamika, děj i poučení. Rýmy čisté.
Co se rytmu týče, nevím, kdy jsem naposled viděl báseň tak rytmicky dokonalou! Tu můžeš vybubnovávat, rapovat...
Je vynikající.
Někdo by možná řekl, že právě tím poučením je dydaktická. Já ne, protože dydaktické píšu taky.
:-)
20.04.2011 14:00:00 | René Vulkán
Díky, sympatie je obousměrná (to je něco mezi střídavou a stejnosměrnou). Chápu, že slova jako Bůh, víra a náboženství spostu lidí oprávněně dráždí, ale já sem přesvědčená, že On za to fakt nemůže...;-D.
19.04.2011 15:55:00 | ZUMKA
Čím jiným by taky mohl být, než sám sebou ;-) A tak, všechny moje básničky, takzvaně o Bohu, jsou vlastně o Lásce. :-D
19.04.2011 11:29:00 | ZUMKA