Bůh

V koutě se krčil
v koutě se smál
já byl jeho šašek
a on byl můj král.

On mi byl pánem
a já jeho sluhou
zmatený a mladý
raněný touhou.

Se srdcem prázdným
s duší zavřenou
klekl jsem před ním
a prosil na kolenou

Prosil jsem o klid
chtěl jsem zas žít
Prosil jsem o cit
který nemůžu mít.

On se mi smál
a pak s ledovým klidem
promluvil ke mně:
"Ty nejsi mým synem."

A tak jsem padl
jako mrtvý jsem byl
srdce rozervané
a přesto jsem žil.

A žiji tak léta
sám, srdce prádné
duše padlá a mrtvá
a dál tiše vadne.

V koutě se krčím
v koutě se ptám
pro koho brečím
a kdo je můj král?