Klášterní nuda

Oslabená víra
v Krista pána,
pokaždý když příjde
od života rána.

Čeká mě do nebe
otevřená brána,
a nebo se na mě snese
zas jen další rána?

Roztříštil se prostor
až to semnou seklo,
propadám se do hlubiny
a prožívám peklo.

Žiletka rozřezává
pavučinu snů,
pod dřevěným krucifixem
proudí řeka dnů.

Bez víry a bez naděje
koukám že se hovno neděje,
anděl smrti tiše vzlít
a dal abych nudou chcíp.

A pointa?
Čert ji vem!
Den je noc
a noc je den!!!

Jen růženec z klokočí
ruku jak had obtočí,
Bible hlásá pravdu svou
a dny v řadě tiše jdou.