Můj život?

Jako devět kruhů pekla vede mě dál
Má duše je spálena, jen vítr ji vál.
Už dávno víru v cokoli jsem zatratil
Pošetile věřit, od toho jsem se odvrátil.

Blahoslaveni budiž.. a dál to znáte
A takovym vecem se lidé oddáte?
Vždyť už podle rozumu, je to hloupé
Na svobodnou vuli, víry jsou skoupé…

Desatero jak řečeno, jest cestou k ráji?
No tak, pohádky jen dětem se říkají.
Človek na živu je jen jednou a teď
Představou budoucna nemá cenu se opíjet.

Cestou přez řeku Styx, tam jsem se narodil
Svůj život jsem rozhodně nepromarnil
Ať jsem už jakýkoli, nikdy nebudu jiný
Nestojím o to, jsem živel, ne jenom stíny.

Nenechám mrtveho mesiáše vést moji stezku
Nenechám upřít právo, topil bych se ve stesku.
Můj život moji volbou pouze jest
Ja volím si pro život jen čest.

Proto slyšte vy jenž vedete církevní řeči
Nestojím o cizí nějakou naivní péči.
Nevěřím v důsledek, dopad na moji duši
Jen Valhallou, kráčet se mi sluší.

Cesta spravedlivého trnim je lemována,
Nepřáteli a uzurpátory jen ohrožovana,
Jen jedna cesta cti tu však vede
Jen čest a úcta te nástrahami provede.

Desatero říká nam jak mame žít,
Ale kdo nás může jakkoli omezit?
Cirkev v krvi omyta?
Buh a jeho ďábelská kopyta?
Andele a jejich jistota?
Ne, osud je v rukou člověka…