Má touha

Touha klanět se jen tobě,
chtěla bych zase tu moc v žilkách cítit,
to by nedopadlo dobře,
pak bych zase začala ničit.

Moc je úžasný dar,
energie se z těla uvolňuje,
však čas mi tu víru vzal,
moc mi chybíš i ty lásko moje.

Úžasné chvilky při rituálech moc rychle uběhly,
zdá se mi jako by to vylo už dávno,
žádnou chybu jsme udělat nemohli,
nebylo jich až tak málo.

Můj pane svou cestu znám,
mé srdce tíhne jen k tobě,
ale už nic nenadělám,
bojuju boj sama v sobě.

Vím, co bych měla udělat,
však to, co chci, je něco jiného,
doufám, že dozvím se to snad,
chci dělat, co je duši milého.

Stále jen odříkám,
své srdce tím trápím,
sama v sobě ale naříkám,
chci znovu stát v kápi.

Uvidím jak to dopadne,
nechám to na čas být,
vše je zatím záludné,
budu na sobě hodně dřít…