Pokora

Člověče nešťastný, co jsi to udělal?
Matce jsi odepřel co jsem ti dal.
Dal jsem ti naději, lásku a víru,
měl by jsi milovat vše v celém vesmíru.
Ty jsi jen sebe měl na světě rád,
nechtěl jsi jiného nikoho milovat.
Myslel sis člověče, že slyšíš hlas,
který ti říká: Vstávej, je čas.
Vstávej a vzepři se přírodním zákonům,
vstávej, dej svobodu staletým otrokům.
Sedni si, poslouchej: Co slyšíš teď?
Slyšíš snad, jak mokrý je mech?
Neslyšíš. Nemůžeš.
Nebo jen nechceš?
Neslyšíš? Nemůžeš?
Protože nechceš!