Bůh a smrt

Bůh a smrt

Anotace: nevím, jak jinak to nazvat...přečtěte si to a možná mi porozumíte...

Bůh měkce sfoukl svíčku-
Však jednou všechny dohoří…
Jen ty tu teď ze svých očí děláš
Privátní slzavá pohoří…

Tak prosím, už přestaň plakat,
Cípem rozbitého snu osuš tvář…
Vždyť při každém dalším slově se ti láme hlas
A i Ježíš si z hlavy strh‘ svatozář…

Sklopil jsi hlavu a z tvého tónu
Se naděje pokradmu vytrácí…
Vem rozum do hrsti a smiř se s tím-
Co On jednou vzal se nevrací…

Stříbřité krůpěje bolesti
Ze zřídel andělů pomalu stékají…
A pichlavé chladné oči Boha
V hlubinách tvé duše cize těkají…
Autor Petiiiiiiiiiiik, 05.11.2006
Přečteno 490x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

Píšeš moc hezky ...

27.04.2007 17:39:00 | Judita

líbí

Privátní slzavá pohoří, ty mám vždy, když svíce blízkého dohoří. Taky mě někdy pálí tento svět, jen několik řádků, několik vět.

Moc se mi tvá báseň líbí.

08.11.2006 16:12:00 | Inge

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel