Hostem řeky

Je řeka přes níž vede most,
je klidná a jsem její host.
Řeka mluví, nedivím se.
Boha znám i v této kráse.

Co praví řeka klidem plynoucí?
"Život láska je, a láska život jsoucí."
Rozjímám a medituji...
Copak stojím a i řeka stojí?

Jak je život jsoucí vnímám z řeky,
rybky plují, mraky plují... Život dává celé věky.
"Ano mraky jsou mým životem,
když zaprší, pohladí mne sametem."

Není tedy žádná stálost,
jen ve vnímání nevyzrálost.
I dykž stojím, pohybu v mém těle spousty,
i když stromy stojí... Je pohybů spousty.

To život a láska jemu hybatelem,
řeka zurčí, jsem zvuků zběratelem.
Uklidněn i posílen jsem vzácným pozváním,
Bohu úcta, jest to krásným poznáním.