Anotace: Prosím… dej mi kousek života a já Ti dám smysl milovat člověka…
Moje milá Levandulko, báseň je povedená, o tom nemá cenu diskutovat. Píšeš krásně a čistě, tečka! Mám ale pocit, že se mi vzdaluješ:-(... Už jsi "v mé Literské schránce" dlouho neprohodila pár slovíček a mě to chybí. Věř nebo ne, chybíš mi:oP. Tak za mnou zase přijď, plosím a usměj se na mě svu svatozáří!
23.12.2006 13:16:00 | Bajík
Hmmm, .... tohle je moc pěkný ... jistým způsobem to pohladilo ...
21.12.2006 22:09:00 | NikitaNikaT.
mnoho cest nabídla Země
co na Tvé čekají díky
již hodiny, dny a týdny,
do tísíců rozběhly se stran,
Tvůj úsměv jen zůstává ve mě
ten koktejl básníků s prozaiky
ač na pohled tak vlídný,
ten zůstává mi nepoznán
J.C.s
20.12.2006 21:45:00 | j.c.
Jejda, to je silný vyznání... Nádhera...
S tím cukrovím... Já to hned nepochopila :)
Takže zaručený recept: úsměv, láska, sluníčko, to vše nezapomenout přidat! A dobře promíchat! Až se ingredience spojí... čekejte třeba zázrak...
20.12.2006 13:29:00 | Koprtinka
Ta je překrásná... už někam do povětří míří
tvá slova vplétaná do citů
vzduchem víří
a zpátky odráží
to, co se podaří...
:o)
20.12.2006 11:27:00 | Cecilka
No, doufám, že dnes večer se opravdu podaří a Ty se pobavíš a bude Ti líp. Trochu se děsím té představy, jak to dopadne, dělám to takhle sám poprvé, ale pro Tebe to bude bžunda :-)
P.S. Pro ostatní - dneska se pokusím péct SÁM vánoční cukroví...
20.12.2006 10:51:00 | G.P.