Až budu na konci své cesty

Až roky uletí a mé tělo zvadne,
až smutek pokryje všechno na duši
až nebudou naděje žádné
až smrt na mé dveře zabuší.

Konečně se budu moci usmát
konečně už budu mít klid
konečně mi budou moci píseň zahrát
o tom, že neuměl jsem žít.

Až osud naplní mou cestu
až kytky pokryjí můj hrob
půjdu k Bohu, s čekáním trestu
a kleknu před něj na poslední schod.

A zašeptám...
nechtěl jsem být vinný, Bože
chtěl jsem se jen smát
však v mé duši, v černé duši
bylo jen to,
že neměl jsem se rád.
Teď čekám na Tvůj trest
ať platím dál,
jak jsem platil život celý
za to, že málo jsem se smál
že jsem byl tak nedospělý,
že jsem byl tak ztracený
Že nevážil jsem si nikdy toho, co jsem měl…
Bože, buď ke mně milostivý
vždyť já opravdu měl rád všechno živý
všechno kromě jediného
který vzešel z Tebe
nenáviděl jsem...
...
sebe...