HRA O VŠE

Kostky jsou vrženy na dubovou desku,
hra o vše vedena jest tiše - beze svědků,
čistotu, nevinu – střídá nesčetno poklesků,
sok zlý reptá:„ty prvotu máš a já šestku!“

Zahrává si kdos se životem cenným,
leč stěží míru důležitosti mžiku chápe.
Bohatství před lidmi činí jej ctěným
ve hře o vše, stane se žebrákem a skape!

V knize tvého života dopisují poslední z vět,
ubývá ti sil, stárnoucí již nestojíš o majetek,
prosíš: „hrejte dále, já nechci na onen svět,
chtěl bych být živ“, tak zněl prosebný dovětek.

Dohrávají další hru soupeři vskutku odvěcí.
Došlo k odsouzení jedince, leč davy čekají.
Kdo vítězem her bude, víra či bezvěrství?
Kam poputuje duše, k podsvětí nebo k ráji?

Her je velmi mnoho, beznaděj střídá naději,
je těžké vítězit beze lsti a bez poskvrny,
davy jsou trýzněny, vítěze ryzího proklejí.
Nechť tedy žije král, jehož korunu zdobí trny!