Víra umírá první

Ach Kriste! Já přiznávám,

že jiného pána mám.

Ten ukázal mi cestu tmou,

a vzkřísil duši souženou.



Pánem svým tě nazývají,

když mají uvnitř strach,

přijmou klidně moudra z bájí,

jež pokryl dávný prach.



Čí víra zítra roztaje,

a kdo z klamu vymaní se?

Kdo přešlápne ty okraje,

co drží Vás, jak chovné prase.



Popařte, vy bídní lidé,

jak bezmoc visí na kříži,

za hřích můj prý náležitě,

si oběť Boha usmíří.



A mám se smát, či děkovat?

Hluboce byl jsi odhodlán,

však v činech tvých já cítím chvat

a proto budu pánem sám.