Matce Boží

Má Matko na výsosti,
kéž proseb mých se zhostíš,
a oči otevřu jen tobě,
jen tebe v lidském hrobě
vídat a vnímat chci.

Tak, prosím, na mne popatři,
a vytkni mi mé chyby,
ať duše má se líbí
Ježíši, mému Pánu.
Má Paní, nezanech mne samu!

Proseb za žití věčné odříkání
a hlavu sťatou po meči,
která se Bohu Otci ráda sklání,
kolena, co díru vyklečí.

Svatá jsi jako Matka Voda,
tobě se píše báseň, skládá óda,
a prostý lid ti ruku pomocnou vždy podá,
ztratit tě v životě, to by byla věčná škoda.

Díky ti, Matko, za tvé slitování,
ty´s ženě Adama první řekla: Paní
a Eva uznala tvou lásku, moudrost, čest,
Adam poklekl před Paní Hvězd.
Kéž ve tvém náručí skončí má cesta cest!