Ve větvoví

Zapadnout a poddat se tomu,

s duší plout-podobat se stromu.

Kůrou dlaně potříštit,

nechat je tak a stále snít.

Větvemi přikrýt si hlavu

a v korunách stát jako v davu.

S kořeny v zemi s mechem a travou

držet se otěžemi,mít les pod havou.

Větru své vlasy posílat , a lámat se

přec v bouřce rovně stát ,nedat se...

Stále jen tak - do konce dní,

než přijde pila , ta první i poslední.