Anotace: Nikdy není pozdě. Asi stárnu.
Nechce se mi spát
ani ráno vstávat
Chtěl bych žít den i noc
bez přestávek
bez jídla a pití
Jen mít tuto moc
každý den svátek
co jen duši sytí
Chtěl bych mít v duši
hojnost léků na každé rány
Co slzy usuší
jak pohlazení mámy
Svátkem je den
kdy jsem s Bohem
Chybíš mi
Ztrácím řeč i chuť žít
pryč je cíl a všechna předsevzetí
Svůj život láskou naplnit
a být připraven na Nebevzetí
Tady na tomto světě již není místo pro mesiáše
anděly se to tady hemží
proroci rostou jak houby po dešti
Tlučhuba tučné titulky píše
televize reklamy mlží
a filmy pravdu raději vykleští
Jsou miliardy věřících pro které je Bůh láska
a zatím matka příroda již ve švech praská
Už jen peníze vládnou světem
ne Ty
jak tomu bylo dřív
Kdy to zlo z povrhu smetem
až v soudný den
poslední div
A co já
se svým údělem
Stojím tu před celým světem
zatím
sloužit se učím
ať mohu vejít do Nebeské brány
ať nejsem cizí
ale známý
na správné straně tvé pravice
zatím je ale pode mnou
obžalovaná lavice
Žaluji se
že dal jsem málo a mohl dát víc
že záviděl jsem, když neměl jsem nic
že kradl jsem, když měl jsem hlad
že podváděl jsem přátele, které jsem měl rád
že lhal jsem všude kudy jsem chodil
i hodným lidem jsem škodil
na životu mi nezáleželo
žil jsem jak mrtvé tělo
Teď mé oči upírají se k Tobě
nechci mít duši vedle sebe v hrobě
Proměň mě
znovu mě zroď
ať můj úhor zažije žně
a raději za ruku mě voď
Je mi jedno zda budu ten či onen
jen ať jsem Tvé lásky hoden
Ať v příbytku mém zvané srdce
si může celý svět ohřát ruce
Víte, lidé
pozbyl jsem víru
láska odešla v dáli
Chci žít s vámi v míru
kéž to co já
také vy
by jste si
přáli