Naděje

Život strašně rychle letí, jako když vhodíš do kontejneru smetí.
Je to mžik, pustíš pytlík s bordelem, a než dopadne na dno,
zahrne tě bahno, spíše hlína, smrtka není líná.

Ale, nač se stáří, smrti bát, vždyť většina lidí má život ráda,
občas ti spadne brada, někdy zase oči v sloup, někdy úsměv,
tím je život krásný, nebuď bloud.

Strasti, a hezké chvíle, střídají se od věků do věků,
je to pestré, a tím i hezké.
Někdo má však větší štěstí, toho hezkého má více, pak veseleji svítí svíce.

Však jednou dohasne svíce tomu i tomu, pak nezbývá než svěřit se Bohu,
a nebo ničemu, to ať každý z nás si vybere,
však, až zas tak vážně, smrt nebere,
smrtí život jistě nekončí.