Ta Kniha

Ticho u večerního stolu
Číše plné vína a mísy plné masa
Tiché město slaví poražení stovky volů
Blahem tetelí se boháči i chudá chasa

Ovoce poznání coby pochutina
Známé je již z bájí
Zjištění, čí vpravdě je vina
Pod pláštěm třicet stříbrných neutají

***

Nasadil si brýle a nos si utřel
Zalistoval knihou od prachu
To ještě nečetl, to ještě neviděl
Zápletka, jež otře se na duchu

Z gramofonu se ozývá již jen šramot
Leč kniha je nedočtená
Ruchem rozléhá se srdce tepot
Když po skráních valí se kapka vypocená

Mnozí, jež tu Knihu ze zájmu čtou
Mají v hlavě otázku jedinou
Zda se vezmou či nevezmou
Ježíš s Máří Magdalenou

***

Místo toho našeho hrdinu
Zajali a vysoušeli na slunci
A nechali jeho (nyní) svatou rodinu
Ať sdílí s ním tu polízanici

Kniha je dočtena, skončila spoře
Moudro se z ní ozývá:
Umřeli všichni, dopadlo to dobře
(Čtenář však u první strany usíná)