Vzpomínky květnové noci

Ty a já. Jedna řeka. Dvě půle lunaty v bezešvé noci.
Proud unáší živé obrazy. Ohně pokory. Slova příběhu.
Plameny rostoucích vzpomínek. Na luno květnové noci.
Na šerosvit stébel jiskrici představy. Opojene duše.
Krtici svitky. Kricici tvorbou Země. Na tisicelety život.

Na přátelství sevřené čepele. Tvůrčí odvahu.
Váha mezi láskou a přátelství. V podzemí milosti.
Dech jedné mantry. Ve dvou povodich.
v kanálech duše.
Ve svobodě barev. V černobílé zarivce chlipne touhy.
Chlipne touhy nezávislé ženy.
Mluvíme o lásce? Píše Čechov.
Mluvíme o tom, o čem?

O divadle hvězd. O naplnění.
A tom jak do Vás proniká.

'Jsem prokletý a vy jste až po okraj naplněna prokletym semenem,
povídá jizlive
'Jsem naplněna, jsem vámi'
jiskřivá labuť brousí perute

V prázdnotě blahozelne tmy. Hvězdy jsou nám svědky.
Zářící těla v nepřístupné tmě. Uvnitř se dusíme pocity.
A chceme neustupne žit. Mladosti spojeni, vážnosti vzrušení.

Vezme ji na kvóty. Hlouběji než sen.
Já a ty. Dvě lůna jedné řeky.
Utlocit protrhá hráze. Přehrady.
Jezera vítězných stop.
Mechanické rány siciho stroje času.

Výboje mezi gravitaci touhy a morfologie milostného sne.
Lidé ohně a jedné noci. Květnové noci tryskajici gejzír.
Námaha to pouto přicházet k výrazu živlů.
Vyhně uvnitř přiznání.

Svědectví předmětů chlipne touhy. Chytrost redukovana na lásku.
Objasnění funkce života a smrti.
Klid a boj v sudbe básně.

Kolikrát obelhavala své zdroje hvezdne milosti?
Kolikrát otupovala svou nesmírnou citovost?
Ztratila čas promneneni v promarnenych snech?

Oči stepici slova na papíře, společné ilustrace malujici slova ve tmě.
Vidiny duchovenstvi zhanobene nejnizsim pudem z lidských.
Vyznamotvorne oratorium světla ve lhavem proudu draperie pocitku.

Vidim znovu ty cimburi a hradby slova. Vrici kosti rozlamenych hrobů jazyka.
Touhy pocity a emoce imponovane vysokým stylem.
Blížící se milenci snoubenců hlasek, jež byly spojením, volbou, sňatkem úst.

To vykoreneni malých forem, životního enthuziasmu, víření doteku a stenani vzdechu.
Příčné pásma hvězd levitujici nad námi. Pozdrav kosmickým letoviskum. O kružnice laserové geometrie touhy. Palisády telekinetickych kruhů. Svět za oponou trojdimenzionalni ženy. Za plastem dvojdimenzionalniho může.

Dva. Já a ty. Proud jediné řeky bahenní lázně. Rašeliniště miznich porostů v usti čepelí světla. Pět smyslů a jeden z prstenců.
Sverepe, sevřené, palcive citlivé stenani, vtekani z kůže do elektrické mapy talentu.

Jinakost noci.
'Cítím Vás uvnitř'
Jak byste si přál.
Jak bych si přál.

Vpustila jej do sebe.
Bestialni nebe.
Pro Tebe.

Tebou procházející.
Mnou se stávající.
A já vámi a my.

Dokázali jsme to.
Vděční svých maxim.
Hvězdné nebe ve Vás.
A hvězdný zákon tvorby ve mne.

Příchozí nové budoucnosti.
Křtí ji pro inspiraci dneska.
Na úsvitu zítřka.

Tření. Naděje.
Harmonie. Slova odivana.
Slova svlecena.

Stata temnou květnovou noci záře.
Tu nám již nikdo neodpare.
Žena meotar. Nezdolna.

Sebepokorujici.
Vzácná vnadna živoucí.
Živelná přítmí lásky.

Stíny ráje.
Sfumato paradiso.
Pečeť pekla.

Viry ocistcu.
Vědra kouře.
Hořejší dymani.

Inspiro.
Po-ein.
Sofie.

Milost.
Neskonalost-infinita.
Fatalita prohry.

Hlas dostoupi pobřeží.
Před majáky.
Vítězství.

Naše
Potomstvi
Zplozeneho tvůrčího času.

Zahalcive tvary plodnosti
Ve vzpomínce jedné květnové noci.
Bůh ví.

...