NENÍ SE ČEHO BÁT, NÁHODY NEEXISTUJÍ (DŮVĚRA BOHU)

Ty krásné počasí,
co lidi v dešti jen štvalo.
Z vlhkosti jsem veselý,
i kdyby vod na břehy stoupalo.

Ty krásná voděnko,
z nebe k zemi padající.
Má přátelská partnerko,
lidstvo chceš víc umírající.

Jako v době Noemově,
dnes také rychle stoupáš.
Věřím tvé s Bohem dohodě,
v mé duši radost posloucháš.

Nebojím se své smrti,
spíše se z ní raduji.
Zkončilo by jen fyzikální bytí,
svou duší i duchem dál pokračuji.

Překrásná Božská voděnko,
z nebe k zemi padající.
Mé dušičky utišitelko,
Bohu jsem důvěřující.