Když pláče Bůh

Když prší
to se říká, že pláče Bůh
když se snáší déšť
nad zemí se zavřel kruh

Když pláče Bůh
smutní nad lidem
když pláče Bůh
smutní nad naším osudem

Když se snáší déšť
a hromy burácí
zas pomáhá
Zemi slzami zavlaží

I rostliny musí pít
a člověk jen je kácí
i my chceme žít
a kde mají spát ptáci

Když se snáší déšť
to Bůh zas slzy utírá
ale každého slunka půl
značí, že ještě nezlomil nad námi hůl

Když se snáší déšť
půda je vděčná
děkuje nebesům
že zas není zbytečná

Když pláče Bůh
tak každý anděl pláče s ním
když se snáší déšť
tak já mu rozumím

Každé nové slunce život přináší
přec jen blázen by si přál
ať moc často neprší

Když se snáší déšť
život na Zemi se probouzí
když se snáší déšť
já v něm krásu nacházím

Můžu stát
venku a nechat po sobě kapky téct
budu se smát
neboť vím, že je to Boží trest

Když padají
kapky stydlivě k zemi
mě napadají
nejhezčí slova když smutno je mi

Když pláče Bůh
stojím tam a duše děkuje
neboť vím
že nový život se buduje

To je ten trest
který Bůh umí dát
žádný arest
ještě víc říct, že má nás rád

Když nebesa pláčí
smutek svírá duši mou
to nestačí
všichni jsme jednou rodinou

S každou kapkou
která na Zem dopadá
jsem mu vděčný
že to s námi nevzdává

S každou kapkou
která roztříští se v půl
zas děkuji
že nad námi ještě nezlomil hůl