Jedenkrát byla jsem
u Pramene mládí.
Jedenkrát pila jsem
vodu se slzou mořské panny.
S rozbřeskem v to ráno
bylo mi dopřáno
ze rtů opláchnout pachuť hany.
Uběhlo tolik let,
rozkvětů po odkvět,
moje nevinnost ztrácí hrany.
Jedenkrát byla jsem
u Pramene mládí.
Jedenkrát pila jsem
vodu se slzou mořské panny.
Mnoho je napsáno,
jen málo vyznáno.
Tenkrát bývaly slzy slany.
Ve člunu bez plachet
naleznout znovu svět,
kde jsou čistoty uchovány.