Zasněžená kaplička

Pod bílým křídlem zimy
tanvaldská krajina se chvěla,
když ze šedivé oblohy sníh klesá,
jako jemné peří anděla
kamsi do jizerského lesa

Pod tanvaldskými kopci
stojí kaplička na počest svaté Anny,
jež ve zdraví přežila celá staletí
však kordy rampouchů brousí hrany
a jen slunce jí vysvobodí ze zajetí

Tanvaldská kaplička zažila
plno perných chvil
její střeše s pevnou kopulí
tak zbývá ještě dost sil,
než sníh košatý strom vedví rozpůlí

Jaký to jasný den v prosinci,
kde mráz pálí a zima hladí po tváři,
tak sedím u tanvaldské kapličky
a rampouchům stékají slzy k oltáři,
jak z nich slunce vysouší kapičky