Mýlka

Před branou Nebe stál svatý Petr
Měl odrané kalhoty, vlněný svetr
V ruce měl vypitou půlflašku rumu
Svatozář nakřivo, (u trenek) prasknutou gumu

"Kampak to míříš, Arnošte, synu?
Vždyť tu mám u tebe zapsanou vinu"
Škytal a kašlal; i kalamář vypil
Jazyk pak na patro jemu se lepil

"Vidím tu," povídal, "v té moudré knize
Že jsi měl v životě nemalé krize
Podváděl's, loudil, kradl a lhal
Nit suchou na mně nenechal

"Ale ty, můj Petře, se musíš plést
Na scestí nikdy jsem se nenechal svést"
"Jsi Arnošt Lindenhart - nemám snad pravdu?"
"Jsem Arnošt Kedlubna - máš v tom snad vadu"