Záře Ticha
Záře Ticha
Záře Ticha
I šepot slova těžce zní
u konce světa zachvění –
mé myšlenky jsou v tomto dni
snad zcela zcela poslední
Kam běžíš blázne – vše je zde
sám přeci cítíš tušení
co do propasti nepůjde
ve světě plytkých mámení
Již duše zcela zaplála
mi při bezčasí mocných hvězd
i mysl věčně nestálá
si našla jednu z možných cest
či záři Ticha nevšední?
Komentáře (12)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Jsi jak dirigent smutných tváří slov. Pěkně je vedeš do taktu pěkné poezie.
12.03.2019 20:33:41 | šerý
Vy jste všichni k mé maličkosti příliš, příliš tolerantní. Toto píši pouze jako relaxaci během psaní příšerného "traktátu" o jistém výzkumném ústavu, který už nic nezkoumá - spíše jen "úřaduje".
12.03.2019 21:28:10 | ARNOKULT
Neskutecne silne a nadherne...
12.03.2019 19:14:44 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Děkuji. Ještě musím na sobě pracovat. Ze všech "úhlů" pohledu. Stále jen cesta. Nelehká - všední "blbosti" bohužel stále všudypřítomné.
12.03.2019 19:40:19 | ARNOKULT
V jednoduchosti krása tkví :) A básně Tvé jsou jak den sváteční :)
12.03.2019 19:41:05 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Moc děkuji. Od ROSY to vždy potěší.
12.03.2019 20:18:59 | ARNOKULT
oooooo, to je milé :)
12.03.2019 20:24:56 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA