zakletý spáč
vzkříšen do podletí
časného zrání
nad jeho duhou
klene se další duha
ta z vděku
věčného odříkání
co bosé cesty chladí
vějířem jitřního zvěstování...
tam až za dozpívanými áriemi smrtí
vracejí se z hor
vyslyšeny
ozvěny tlukotu křídel levitujících orlů...
zrcadlem nebe kráčejí zástupy
slepých světlonošů...
*