Pod modrou oblohou

Pod modrou oblohou stojí kříž,
pod ním žena, modlí se a prosí,
ďáběl k ní přichází, je stále blíž,
přihází neslyšně, nahý a bosý.
Zdrávas a Otčenáš ukončí Amen,
ďábel se z povzdálí potichu směje.
Žena jen vykřikne a spadne na zem.
Anděl, jenž zahléne, písně jí pěje.
Pros, dívko, klidně kleč u Pána, u Boha,
Přej si a vysni si třebas i nebe,
stejně ti nezbyde než bolest ubohá,
než ohně pekelné, teplo, co zebe.