CHRÁM ČASU

Jen s tichem hvězdy při modlitbě

si kdesi v duši přemítám –

co vzal jsem druhým, co dal Tobě

i v temné noci, kdy jsem sám.

Hrot utrpení setrvává

u srdce našich mámení,

kde stálá žízeň dětsky hravá

chce plamen s vichrem zhášení.