BLESK Z NEKONEČNA
BLESK Z NEKONEČNA
Již Ticho někde usedlo –
snad na konečné strádání,
kde mění osud kyvadlo,
jež trýzeň láskou odhání.
I stáří – bolest v konečném
se v dětství jara promění,
co pluje věčným vesmírem,
kde jsme my pouze jediní.
Jen proudy světla dají sen
a víru v pravdu každý den
ve světě jenž je omámen
neřestně temným obrazem.
Komentáře (7)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
I když píšeš o depresích, ta z tebe nakonec vykřeše to nejlepší. Moc pěkné verše :-)
28.11.2019 13:49:00 | vlnka
Moc děkuji. Byl to opět boj se zlem. Napsal jsem knihu o 533 stranách o historii Výzkumného ústavu vodohospodářského. Firma podivného jména (vypadá to na Čečence) s jedním zaměstnancem přesvědčili ředitele a "odstavili" naší slušnou redaktorku. Přesvědčili jej, že solidní firma, která pro VÚV již dlouhodobě tiskne všechny publikace je neschopná. Již v ústavu nepracuji, s ohledem na zcela zjevnou korupci (jako výstrahu řediteli, kterou nepochopil) jsem sám dobrovolně dal výpověď. Nyní mám již mnohem nižší důchod. To, co firma zpracovala, bylo totálním zmetkem. Naštěstí ekonomický náměstek je slušný člověk. Firma musí vše na vlastní náklady zcela přepracovat.Toto rozhodnutí padlo právě dnes odpoledne.
28.11.2019 18:49:48 | ARNOKULT
Pěkná;-)
27.11.2019 21:21:09 | jenommarie
Děkuji. Byl jsem opět v těžké depresi. Píši málo. A tak šla zase ruka po papíře. Nic víc.
27.11.2019 22:04:35 | ARNOKULT
Nejlepší je se ze všeho vypsat a vám to jde moc dobře. Přeji vám, ať máte dny světlejší a veselejší ;-)
27.11.2019 22:24:05 | jenommarie