Hrotem jehly

Vím, vlastní šel jsi Kalvárii
kříž talentu nes v spárech šedi
kde hroty jehel sotva smyjí
tmu duše vrytou v desku mědi
Že bible příběhy se dědí
zveš vlaštovky kde lkával Job
slov písek když vmet do čeledi
Tak času přáls mu trojnásob

Znáš barvy smutku, činy smělé
krok lásky za krutosti hran
na talíř s hlavou kazatele
jen pomsta kde je kastelán
Snad Bohem bývá milován
kdo vizí udělen má šém
psí smečkou Lazarových ran
když Jidáš kráčel za vozem

Šípkový keř, dvory v zimě,
rozostřeným měříš zrakem
jizvy světců, víry břímě
kde chrámy měly zářit zlatem
Znal jsi smrt, rozmlouval s katem
když vlád David, pastýř stád?
Popel spadlý pod sporákem
tvůj autoportrét? Nepoznat…
*