Odevzdávám se Ti

Odevzdávám se Ti

Co mohu Ti nabídnou já, ta obyčejná?
Vždyť Ty vše máš.

Kdy mohu Tě oslovit já, ta ne vždy upřímná?
Když Ty sama Pravda jsi.

Proč měl bys nyní naslouchat mému hlasu?
Ty, který každou mou myšlenku již dávno znáš.

Jak vysvětlit Ti mám, že Tě tolik potřebuji v srdci svém?
Když v Srdci Tvém dlí veškerenstvo celé.

Tak maličká si připadám ve Světle Tvém.
Tak křehká a bezbranná se cítím v rukou Tvých.

Kráčela jsem mnoha Cestami.
Každý můj krok po celou tu dobu vedl k Tobě.
A já jsem to vůbec netušila.
Hledačkou jsem sama sebe léta nazývala.
Marné však bylo hledání mé,
protože jsem byla věčně Tvá.
Ty jsi sledoval mé často tak hloupé počínání,
přesto jsi mě nechal jít dál.

Děkuji Ti.
Děkuji za vše, čím jsem a co jsi mi dal.
Pouhé poděkování mi ale před Tebou připadá nicotné.
Já říkám Ti upřímně právě teď:

„Odevzdávám se Ti.“

Taková, jaká jsem, jaká jsem byla a jaká dále budu.
Veď mě, prosím, Cestami svými, každý, každičký den.
Já víc nežádám, i tak vím, že si přeji až přespříliš.

Vždyť pouze Ty Hlubinu mé Duše tak dobře znáš.