Vyrůst

JÁ drželo tě dlouho ve tvém žití
a ty žil jsi zatím ve svých snech.
Když náhle rozhodl ses poznat bytí
a JÁ ti ukázalo ten dlouhý běh.

Běh kdy neviděl jsi vůbec konce,
ale láska stála na samém startu.
Tak náhody odvedly tě jako brance
a ukázaly ti pouze hodnou partu.

Partu kde vše je čisté jako bílý sníh,
kde úžas trvá a je zde hlučný smích.
Ty zamiloval sis to a jsi šťastný,
představy o ZDROJI máš teď jasný.

JÁ tě nyní musí ale tvrdě zklamat,
to vše co jsi zažil byl jeden krok.
Krok z celého běhu kde budeš padat
a kde musíš proběhnout pár stok.

Teď chápeš proč zprvu byla láska,
ty nevykročil bys ani omylem.
Tam kde jsi došel nebyla cíl páska,
ale příprava na splynutí s celým zlem.

Tak klidně ještě zůstaň tady stát,
chápu tvůj šok a úzkost jít.
Jak ale vyjdeš ZDROJ uslyší tě řvát,
neb zlo tě ve spárech bude mít.

Budeš na dně bez všech sil
a rozplyne se vše o čem jsi snil.
ZDROJ ukáže ti druhou stranu sebe sama
a uzříš, že tato báseň tě kdysi varovala.

Zvedneš-li se, tak ZDROJ všimne si tě,
té malé tečky kdesi ve tmě vzadu.
Před likvidací svými posly uchrání tě
a jen lehce a nenápadně ti zvedne bradu.

To abys neskončil a šel jsi dál,
neb na začátku sis k němu dojít přál.
A on sám zbrojit tě bude jak bytím půjdeš,
než všechnu lásku i ZLO do sebe integruješ.

Co bude pak o tom báseň nemluví,
protože duch lidský toto dílo rýmu psal.
V onen moment ti ale zase JÁ napoví,
jak tuto nápovědu ti kdosi kdysi přes jméno Martin dal…