Jen stálou samotu si hvězda musí přát
až na vrcholku snů, kde lehce pramen zní –
snad kdesi u Boha, kde vládne tichý řád,
než mysl zoufalců se navždy zatemní.
Mé obavy jsou zde – když vše co zná jen své
si šedí pustiny – přes trny sobectví
soud lásky v trpění do duše nepozve –
do duše míjení, kde není svědectví.
Jen kdesi, kdesi, snad – až na rozcestí dní
mi slova něžných her, co dětství v sobě má,
navrátí ticho tvé při cestě poslední.
Já na konečné sám se ocitám svým snem
v čekárně neznáma – před tvýma očima,
na břehu posledním – všem zcela vzdáleném.
https://www.youtube.com/watch?v=L5MZoYumQ5s&t=6s
(druhá část)
Ach.....to je tak krásná báseň....*ST*
02.09.2020 10:03:36 | Anděl
Děkuji. Existují mnohem lepší alexandríny. Zvláště Hlaváček je měl v oblibě. No - přiznám se, že je to více než sto let "z módy". Po roce 1918 to už nikdo nepsal. Není divu - 9 mil. mrtvých na bojišti. 1918-1919 možná až 50 mil. zemřelo na chřipku.
02.09.2020 10:08:25 | ARNOKULT
To je hodně hluboká báseň
...i výpověď duše.
Je zkrátka mnoho
...které nelze ovlivnit.
Zda na samotu je nějaký lék.
Když člověk je i nějak naSTaven.
Pravda ..těžké je žít
a něco i si sami zvolíme.
Jen pro bolest asi není daleko
..pro lásku
..kdo jí má v srdci
..ten nalézá jí ve všem.
Ale musí si ji i stále umět připomínat a nezavírat srdce, ani oči.
Omluva za dlouhý komentář a ráda jsem četla. Pěkný den přeji. :)
02.09.2020 09:50:18 | jenommarie
Děkuji. Já též přidám dlouhý komentář. Uvedu mnohem lepší alexandrín:
Nad dálkou temných hor poslední požár plál;
v hluboké ticho to měsíce vzešla zář,
stříbřící hlavy té ubledlou mrtvou tvář
i tichý pahorek, jenž v břehu vody stál.
Města jsou vzdálená co bílý v modru mrak,
přes ně v kraj daleký nesl se mrtvý zrak,
v kraj, kde co dítě on – Ó krásný – krásný věk!
Karel Hynek Mácha
02.09.2020 09:53:35 | ARNOKULT
To jsou krásné verše.
I když básníkem je velmi známým,
pro mě verše ..nové.
Přiznávám, že verše skládám.
Však neznalá jsem technik básní
a jistě mám v nich také ..chyby.
Však do básní se zasnít
je krásné a mnoho dává duši.
Děkuji vám za milý komentář. Potěšil mě:).
Pozjišťuji ji .
02.09.2020 10:12:39 | jenommarie
Je to v Máji.
02.09.2020 10:47:08 | ARNOKULT
Myslela jsem ty alexandríny :)
Máj jsem četla, i viděla filmovou verzi.
Už si detailně vše nevybavuji, ale byl zajisté první..který mě ve spojení s Máchou, napadl.
Moc děkuji za tu milou odezvu.
02.09.2020 10:51:46 | jenommarie
Alexandrín vznikl už ve středověku. Tuším, že je o něm i na WIKI.
02.09.2020 10:55:48 | ARNOKULT
Děkuji, vyhledám si. :)
Já píši opravdu krátce
a vedou mě slova,
která povětšinou plynou ze srdce,
pomáhají mi básně s různými mými.,
techniky opravdu neovládám
..když píši,
snažím se opravdu ty city vkládat.
Pomáhá mi to spíše
i jako taková básňoterapie.:)
Za basnířku se tedy nijak nepokládám
a když si někdo zde všimne
a osloví jej, moc si toho i vážím.
Ty mezery v technikách jistě už nedohoním, ale obdivuji, když je někdo ovládá a má tu trpělivost vypilovat i si se slovy pohrát, já to mám přes tu zvukovou..a pocitovou stránku, když si čtu básně i jiných, aby se mě i dotkla.;-)
Jistě to tak mají mnozí.
Vždyť je to z básní cítit.
Každý si v životě prožívá své.
02.09.2020 11:08:08 | jenommarie
Skvěle poskládaná, má hloubku a ten začátek- nádhera- rád jsem četl
02.09.2020 01:08:42 | Akrij8
Úplně čistý alexandrín to není. V tomto sonetu jsem použil jen mužský verš. Navíc jsem si to nejčistší schéma rýmů zjednodušil. Není to abab abab cdc cdc.
02.09.2020 09:42:26 | ARNOKULT
Spíše nežli v kategorii Bůh, víra, bych to tipnul na mysteriózní… i když, hmm určitě se pletu. Ta báseň je výborná a první sloku Ti závidím - je excelentní*
02.09.2020 00:46:56 | šerý
Děkuji. Nicméně ne zcela čistý alexandrín. Orten je mnohem, mnohem lepší:
Píši vám, Karino, a nevím, zda jste živa,
zda nejste nyní tam, kde se už netoužívá,
zda zatím neskončil váš nebezpečný věk.
Jste mrtva? Poproste tedy svůj náhrobek...
02.09.2020 09:44:57 | ARNOKULT