Se světlem lásky, která nezná mráz,
jen vlastní bolest v marné šedi dní
nalézá víru – dávný předobraz
až z hvězdy míru fugy souznění.
Snad někde čistý pramen věčných krás
smrtelným předá klíče k vězení,
tak aby přišli k soudu v pravý čas,
kdy noc se v slunce pravdy promění.
Jen při pokoře ticho přichází
a duši plamen prázdna předává,
ve kterém nejsou klamné obrazy.
Až v nekonečnu najdeš důkazy,
že každá vášeň těla prchavá
jen ze lži temna hmoty přichází.
https://www.youtube.com/watch?v=R2v-nooGyyY&t=1s
(druhá část)