MÍR ZA ŘEKOU STÍNŮ
MÍR ZA ŘEKOU STÍNŮ
Mé oči jiskru v srdci vidí
se slzou smutku samoty –
sám v nesouzvučné šedi bytí
již nejsem sluhou jistoty.
U hrotu času mizí dítě
sesuté v temno nicoty
a zloděj duše nepokrytě
zas loupí živé klenoty.
Rozmlouvá zlato s mocí skrytě
u proudů řeky podsvětí,
kde ďábel dáví všechny syté
na kříži jejich obětí.
Jen v nekonečné říši stínů
se duše v míru rozplyne,
když sebeláska vlastní vinu
odkryje v slepé hlubině.
Komentáře (12)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Árne proč je ta hlubina slepá? Proč třeba není vnitřní ? Osvětlíš mi prosím :)
05.10.2020 23:06:53 | Malá mořská víla
Ta hlubina je slepá - protože je nevědomím podle Junga. Je jakýmsi kolektivně archetypálním fenoménem. Sebeláska je individuálním egem. Obojí je špatně. Pravdivé já je na hraně obou extrémů. Přílišný kolektivismus Číny a extrémní individualismus anglosaského stylu jsou problematické. Ta vina je dána spíše jen nevědomostí.
06.10.2020 00:25:59 | ARNOKULT
Pak tedy s polu s Haničkou Hegerovou:"jsem vina v plném rozsahu":)... a přece necítím tu sebeodsuzující bolest...neb vnímám milosrdenství...prostoupenost...jednotu :)
09.10.2020 17:23:07 | Malá mořská víla
Bohužel se musím tázat (obdobně jako Franz Kafka /myslím si, že ten text H. H. byl Procesem inspirován/), zda je konečné (zde) slučitelné s nekonečnem.
09.10.2020 17:34:17 | ARNOKULT
Tož jasny...jsme nesmrtelné vědomí (vlněni) prosmýknuté do tělesných skafandrů...nepotřebujeme vědecké dukazy na to co cítíme...nebo snad na radost lásku cit potrebuješ měřák ;) to prostě víš:)
09.10.2020 17:55:48 | Malá mořská víla
On je svět "duální". Současně je hmotou a současně informací. Hmotný svět je konečný v čase i prostoru - tedy časoprostoru. S konečným počtem kvarků. Věta Blbce Kulta č. 1 (v rámci dialektiky konečného a nekonečného) zní: Pouze konečné spočetné množiny mohou mít metriku - tedy i prostor a čas (Gödel samozřejmě musel dojít k tezím o neúplnosti /tak trochu zapomněl na nekonečno/). Před Big Bangem, pane Hawking, žádný čas nebyl. Rovněž i prostor. A přesto infinitezimální matematika si hraje hru jak s nekonečně malým, tak velkým. Vše je složitější. Vedle toho je nekonečná informace - mimo čas a prostor. Útěcha? Pouze ta, že se neztrácí (to Einstein opatrně "tušil" - dál se bál jít).
09.10.2020 18:53:24 | ARNOKULT
Ty nerozlišuješ mezi vědeckým pracovníkem a prostou byť Chytrou Horákyní chichichi...dobrá tedy, vodítkem dál, by mohla být věčná otázka všech generací, která zní: "a co je tam dál, co je mimo tento časoprostor, co bude po nás?...proč je do našeho podvědomí vložena? Dříve či později si ji pokládá každý...to přece není náhoda...kdyby tam dál nic nebylo. Prostor a čas byl změřitelný, proč by se na to lidstvo odvěků ptalo ?:)
10.10.2020 19:58:54 | Malá mořská víla
My nemůžeme některé věci vlastně nikdy poznat. Jsme koneční (v časoprostoru). Prostě může jen přijít jen jakési intuitivní poznání - "metafora" - to nás osloví - my však stejně v největší pokoře musíme přiznat nekonečnou neznalost - ano jen ona je nekonečná. Naše moudrost konečná. Moudrost Absolutna nekonečná. Augustin přesně vystihl to, že věří proto, že je to absurdní.
10.10.2020 20:19:38 | ARNOKULT
Svatý Augustin :) že...no vida alespoň měl smysl pro humor a jestlipak víš po kom...ano, ano jdeš na to od lesa, či vlastně od zarostlé zahrady...po otci...nebeskym;)
10.10.2020 20:30:58 | Malá mořská víla
Augustin byl výjimečný. V něčem lze souhlasit - v něčem i ne. Nicméně evropské myšlení velmi ovlivnil.
10.10.2020 21:40:19 | ARNOKULT