Pod maskou veselí pláču
úsměv mě pálí a trýzní nitro
slzy stékají po tváři na duši
kde zasyčí a změní se v závoj.
Jsem falešný prorok
spoutaný okovy své marnivosti
kterého pokrytci uctívají
jako to zlaté tele.
V tiché hlubině mého JÁ
nakonec hledám odvahu a sílu
kterou jsi mi tam zanechal TY.
A se sklopenou hlavou
přijímám Tvou podávanou ruku
a radostí pláču
že se zase mohu svobodně usmívat.