Mé srdce to nevzdá

Prozradte mi tu definici normálního člověka já zrada sama o sobě strach a tíseň mě ničí den co den a stále nechápu kde jsem jak jse jmenují který je den a hlavně po ránu jestli žiju stále slyším svoje primeni hodnost vraník jako z tý pohádky a tak jsem nasranej že jsem klesl tak na dno abych poznal jiný kraj jiný lidí má to plusy i mínusy ale globálně vzato chci budu tu dál než začne izolace národů pak jdu žít tam kde jen ticho zeleň tak budu žít nemohou mi pomoc musím jít dál a bojovat do konce a sloužit starým lidem a tak vůně růží je naděje a víra že to zvládnu a budu free .