Tato báseň je věnována ženám je to můj hnací motor a dávají mi víru a naději do života puberta 30 holek ve třídě a já sám pak změna vyhazov z rodiny starý lidí a zas samí ženský pak práce a zas ženský malej dvůr a pak další práce mě z toho malém hráblo kámoš říká pomůžeš jedny v kuchyni a ta druhá hned žárlí že nemám čas mám respekt a chtíč před němi ale srdce mě říká kdy přijde ta pravá tak děkuji vám ženy že mě učíte jak žít a jak napravit co jsem podělal svůj širák odhazují v dáli.
Je jim za co děkovat. Ale stejně jako mužům, je jim i za co nadávat. :-)
21.04.2022 11:59:56 | Lighter