Princ poslušný plachtou je
na lodi ztracených duší.
Bouře přídí kolébá,
než pobřeží se ukáže.
Zdá se příhodný to okamžik,
na měsíci z nocí žádná nehnízdí,
tak ptáš se, nač přichází…
na tvář oné chvíle
na rám onoho obrazu
hoď oblázkem, co pozbyl hran,
pak ptáš se, kam zmizel…
asi po vodě chodit musí.