Mě brzy opustila má naděje a slza znova zažehla můj dar z nebes

Proč tichost němé tváře já utíkám do kumbalu malého kde je jen pár harampádí schovat jse nejde lítám jak ten hadr na koštěti ty jse tiše směješ není to má cesta jsem jen blázen bez papírů na palici hlava jede mluví na mě spousta žijících i nežijících žen tak které mám pomoc které jse mám zavděčit hnědé oči nebo modré snad ne ještě zelené je ve mě strach že vás nechápu ani nemůžu pochopit proč ujel mi vlak nepoznal jsem tě v té dobré duše čistá rýzí duše a to co ve mě hnije je Černá díra já umírám co můžu nabídnout jen to plácání blbosti chtíč a růží jakou barvu to jsi domyslite snad jednou poletí ten anděl odpuštění a odletí jse mnou daleko za obzor i já mám pod čepicí a miluji tu svíčku nicoty nestačím ti ani zpoloviny ty jsi pro mě jediná a jsem lidská bytost a dávám ti naději na každý den spěchej pomalu čas letí a já a ty otevíráme oči a tak prosím děkuji miluji a odpusť mi.