Mě vysílání do výšin k sobě samému

Má vrásčitost osudu bolesti bojím jse sám sebe a tiše našlapují svou nezbednou chamtivosti urvat také něco pro sebe strach v očích a láska od ženy v nedohlednu citové vydírání hraje na nervy dělám to co chtějí ostatní a to mě štve drtí kosti a srdenko v mém těle ta pumpa snad bouchne jak dynamit nejsem sám andělé a poslové jsou stále jse mnou milují mě i s tím že jsem jenom bral a nic nedával známá mi řekla jak vysíláš tak jse ti to vrátí mami a babičko stůjte při mě milujte odpuste mi tu hanebnosti osudu a děkuji všem lidem dobré pokory že stále na světě jsem pouze na návštěvě a konám dobro ďábel je plný síry nikdy jse mu neupisi žijí láskou i tělem k Bohu ten co stvořil lásku štěstí pokoru a odpustí mi mé hříchy čekám až až zazvoní svíčka a půjdu do očistce děkuji děkuji děkuji.