Vzpomínka

Rád bych ležel doma v posteli, až přijde výdech poslední,
poslední obřad nechci nóblesní, nechci, aby vaše srdce trpěla bolestí.
Vy co mě znáte dobře, víte, že věřím v Boží přijetí,
věřím, že každý sklidí to co zaseje, nechci se vzdát víry, naděje.

Naděje, že na druhém břehu bude klid a láska,
láska ta co zde na zemi i v bolesti srdce laská.
Bolest je vždy slabší, když láska do ní vejde,
nebojte, tam nahoře se všichni jednou sejdeme,
Tam na druhém břehu, až přijde čas, zahoďte trpkost a vezmněte s sebou něhu.

A až budeme Tam, jistě zde na zemi po nás ve vzpomínkách hodně něhy zůstane,
vzpomínka krásná je vždy silná, ta nezmizí, snažme se ať je jako zlato ryzí.
Ale ať není jako zlato chladné, vzpomínka krásná do nicoty nikdy nezapadne.