Anděl a Ďábel

Anděl kolem světa létá,
V klidu a nic neřeší.
Kouká jak krajina tu skvétá,
kam se žene netuší.

Zatím ďábel z dola kouká,
Co nad ním v tichu létá.
Přitom na stromě se houpá.
Co ho čeká, nečeká.

Anděl slétl přímo dolů, 
Zeptaje se ďábla.
Kdy ty vlastně dojdeš domů,
Přitom srdce oboum chřadla.

"Samotu mám tu i tam,
nikde mě nic nečeká,
tak tu asi zůstávám,
krajina je nepěkná"

Tak anděl zved svou ruku,
prstem přímo na ďábla,
Tak pojď se mnou kluku,
A s tím se ruka natáhla.

Očima se potkali,
jak dva co se hledali.
Tak beze slov už spěchali,
Aby nic nezanedbali. 

Ďábel toto nechápe,
Vždyť nejsou si tak podobní.
Však ani jeden netápe.
I když jsou tak rozdílní.

Přátelství a láska vzníká všude, kde jí dovolíme přístup.